Většina z nás se po uvalení nařízení a doporučení rozhodla pracovat z domova. Představa o přispání si, zapnutí počítače v posteli, k tomu sklenka čerstvě vymačkaného džusu, pohodové pročítání zadaných úkolů a jejich zpracování v příjemném tempu rychle vzala za své. Když nejde vymyslet, jak nacpat polštáře pod záda tak, aby v posteli člověk vydržel alespoň hodinu bez nutnosti se dvacetkrát zavrtět a onen džus vylít. Zvonící telefon se v peřinách špatně hledá a ostatní členové domácnosti situaci málokdy ulehčují. Vytyčení formálnějšího pracovního prostoru v bytě může být úspěšnější cesta. Kabely od laptopu ale nesmí stát v plánované trase lego vláčku, jinak to se soustředěním na práci také nebude to pravé. Všichni jsme se shodli na tom, že milujeme své kancelářské židle, které doma nemáme. Ergonomické pracoviště těsně bojuje o první příčku v seznamu důležitosti s technicky dobře vybavenou pracovní stanicí. Zjistili jsme, že občas nejsme dostatečně disciplinovaní: z domova nemíváme hotovo před 17:00, protože je potřeba pověsit prádlo a dojít s košem. Navíc k počítačům sedáme k dodělání úkolu i po odpracovaném člověkodni. Nedodělanou práci máme na očích. Pro některé z nás je to ale bohatě odměněno například možností práce ze zahrady.

Z kanceláře

Důvodů, proč nepřestat docházet do kanceláře, se objevilo hodně. Kromě výše zmíněné výhody vybavení (dvě obrazovky jsou lepší než jedna a k tomu ta židle) se ti, kteří mají pracoviště nedaleko domovu, rádi ráno a odpoledne projdou. Na práci se lépe soustředí právě v kanceláři. A na konci dne je snazší počítač vypnout a nechat ho za zamčenými dveřmi v práci. Rovnováha pracovního a soukromého života tak může být neporušená. Společenský aspekt docházení do kanceláře je ale hodně rozdílný od běžného režimu – kolegů je na místě jen pár, respektují bezpečnou vzdálenost a zajít si na oběd do blízké restaurace se momentálně nedá. S rozmělňováním vládních nařízení se nás zpět do kanceláře radostně chystá většina.

Dáme kafe?

Protože máme 2 fyzické pobočky a několik z nás pracuje z domova běžně, komunikační bariéry jsme se nemuseli učit odbourávat – na konferenční hovory jsme zvyklí. Koordinujeme, radíme se a plánujeme po síti i bez nařízení dodržování bezpečné vzdálenosti. Osvědčil se nám jeden hovor navíc – společenský. Nazvali jsme jej OrchiKáva a probíhá v pracovní dny po poledni. Ač během tohoto krátkého skupinového hovoru nejsou zakázané pracovní výměny, slouží především jako náhrada za rozhovor při polední pauze. Připojit se není povinné, i přesto se denně dostavíme skoro všichni.

Výsledky neviditelné práce

Vyvíjet software může vypadat velice abstraktně. Odvedená práce nemusí být stejně měřitelná jako postavená zeď, ušité roušky či odoperovaní pacienti. Přesto existují způsoby, jak vědět, že programátoři pracují. Přirozeně je často možné dokončený kód použít a vidět tak na obrazovce počítače obsah. Nebo se můžete jako u nás Martin rozhodnout pro přetvoření hardware zařízení, které je napojeno na všechny pipeline eventy v GitLabu. V přímém přenosu si tak může vizualizovat i u sebe doma, které merge prošly a které se nepovedly. Přes videohovor se na procesování své pipeline může podívat i vývojář. Tomuto „majáčku“, jak vynálezu říkáme, prorokujeme zářnou budoucnost.